Poslední dochovaný empírový řetězový most v Česku

V letech 1847–1848 postavila Lannova stavební firma řetězový most podle návrhu inženýra Bedřicha Schnircha (1791-1868). Pokládání základního stavebního kamene nového vltavského mostu se 26. května 1847 zúčastnil i říšský místodržící, arcivévoda Štěpán. Původně spojoval břehy Vltavy u obce Podolsko na důležité obchodní cestě mezi Táborem a Pískem. V té době bylo nejbližší přemostění Vltavy v Týně nad Vltavou a v Praze. 

Most byl v roce 1958 prohlášen technickou památkou. Na svém původním místě stával 113 let až do 1960, kdy byl kvůli napouštění Orlické přehrady rozebrán a nahrazen Podolským mostem. Při demontáži mostu byla nalezena pamětní schránka, která je uložena v Prácheňském muzeu. Znovu byl most postaven v roce 1975, nedaleko obce Stádlec, kde překlenul řeku Lužnici. Bylo nutné přenést 2000 kamenných a 1100 ocelových částí.

Základní nosnou konstrukci mostu tvoří 4 řetězy uspořádané do dvou dvojic, které jsou uložené na dvou kamenných pylonech. Délka mostu je 147 metrů a šířka 6,8 metrů. V roce 1989 byl most prohlášen národní kulturní památkou a je ojedinělým mostem tohoto druhu v celé Evropě. 

Bližší informace o stavbě řetězových mostů ve spojení s firmou Lanna naleznete ZDE

Detail kamenného pylonu Stádleckého mostu. Foto NEBE 2023.
Vjezd na most z levého břehu Lužnice od obce Stádlec. Foto NEBE 2023.
Výhled z mostu na Markův mlýn s jezem. Foto NEBE 2023.
Most po přestěhování překlenul řeku Lužnici nedaleko obce Stádlec. Foto NEBE 2023.
Zahájení stavby řetězového mostu přes Vltavu u Podolska. T. Žákavec, 1936.
Slavnostní položení základního kamene ke stavbě řetězového mostu přes Vltavu u Podolska za přítomnosti arcivévody Štěpána dne 26.5.1847. T. Žákavec, 1936.
nahoru