Stavební práce prováděla firma Lanna. Slavnostní výkop přístavu se uskutečnil 11. září 1899, započaly zemní úpravy přístavního koryta a ochranné hráze. Byl zřízen betonový zlíchovský kanál pro lihovar, který byl později prodloužen až k radlickému kanálu. V roce 1901 osobně navštívil stavbu císař František Josef I. Téhož roku byly dokončeny montáže silničního a železničního mostu, strážního domku pro přístavní dozor, manipulačních lávek s jeřáby a ochranných hradidel u horního vjezdu do přístavu, stejně jako železnice na levém břehu přístavu. Stavba pobřežní silnice na levém břehu a zřízení domku pro přístavního pomocníka na dolním vjezdu přístavu byly realizovány se zavedením kabelového a telefonního vedení během 1902 a koncem roku byl přístav s překladištěm slavnostně otevřen plavbou parníku Pražské společnosti pro paroplavbu. Kompletně dokončen byl přístav Císaře Františka Josefa k termínu 1903.

V době otevření představoval nejmodernější a ekonomicky nejvýznamnější pražský přístav. Odtěžením 605 200 m3 zeminy vznikl 1,5 km dlouhý umělý ostrov s přístavním bazénem o maximální hloubce 1,5 m, který oddělil Císařskou louku od smíchovského břehu. Kapacita přístavu byla 120–150 vorů o délce až 130 m. Vorový přístav byl od počátku propojen drážní vlečkou se Smíchovským nádražím, přičemž propojení ostrova s pevninou bylo zajištěno prostřednictvím dvou železný mostů. Silničním mostem dodaným Pražskou mostárnou – filiálkou Českomoravské Strojírny, který po rekonstrukci v roce 1995 stále slouží svému účelu, a v těsném sousedství železniční most drážní vlečky dodaný Rustonovou mostárnou, který již neexistuje. Pozoruhodnou technickou stavbou je celý horní vjezd do přístavu, přes která oba zmíněné mosty vedly. Kompaktní celek přístaviště a přilehlé průmyslové zástavy u Smíchovského nádraží, rozdělila ve druhé polovině 20. století stavba Strakonické ulice.

Dnes ostrov slouží převážně k rekreačním a volnočasovým účelům. Jedná se o poslední „lannovský“ přistav v Praze, který si částečně zachoval původní podobu a funkci. Již od první republiky zůstává Císařská louka v územních plánech vedena jako zelená plocha sloužící k oddechu. Severní výběžek ostrova dlouhodobě spojuje se Smíchovem a Výtoní lodní přívoz, který je od 2008 součástí Pražské integrované dopravy. Na ostrově sídli několik sportovních klubů. Pozoruhodná stavba žlutomodré věže pro rozhodčí od architekta Jiřího Kaislera z roku 1958 s hledištěm, je určena pro diváky vltavských sportovních klání, např. Pražských primátorek. Zajímavou událostí spojenou s Císařskou loukou se stal první oficiální fotbalový zápas mezi Spartou a Slavií, odehraný v sezóně 1896 na zdejším hřišti, v místě dnešního golfového odpaliště.