Nejstarší vodní dílo Vltavské kaskády a první velká vodní elektrárna na Vltavě

Úprava střední Vltavy se datuje již od počátků regulace řeky. Veškeré úsilí o hospodářské využití Vltavy bylo zaměřeno primárně na voroplavbu a plavbu. První ucelený projekt na splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka vypracovala v roce 1893 firma Lanna, jejichž projekt počítal i s tím, že úzké a málo obydlené údolí střední Vltavy se skvěle hodí k výrobě elektrického proudu. Po I. světové válce se střetávají dva hlavní hospodářské zájmy. Doposud dominující zájem plavby a nově nastupující zájem energetický. Přesto bylo vodní dílo vybudováno ještě zejména k plavebním účelům, tj. zajištění vhodných plavebních podmínek v řece Vltavě.

Se stavbou prvního vodního díla Vltavské kaskády se začalo 1. října 1930 podle navrženého projektu autorů Kamila Roškota, Stanislava Bechyně a Karla Domanského. Do roku 1936 stavbu realizovaly firmy Bedřicha Hlavy a Jakuba Domanského. Umístěni vodního díla bylo, navzdory sporům o řešeni ostatních objektů tzv. Vltavské kaskády, vždy uvažováno ve stejném říčním profilu. Výše vodní hladiny a potažmo celého díla, byla limitována nízko položenými obcemi Vrané, Měchenice, Davle a Štěchovice. Napuštěním přehrady se hladina řeky zvedla o 10 metrů a vzniklo tak jezero o objemu 11,5 milionů m3 vody a délkou 12 km na Vltavě a 3 km na Sázavě. O monumentálnosti díla na tehdejší dobu svědčí i to, že na jeho výstavbu bylo potřeba 2700 vagónů žuly, 300 vagónů cementu, 200 vagónů železa, 8600 m3 dřeva a na výstavbě pracovalo 2500 dělníků. Během výstavby bylo profilem Vrané proplaveno až 2800 vorů vezoucí 4,3 mil. tun zboží.

Vodní dílo ve Vraném nad Vltavou tvoří betonová hráz s jezem o čtyřech dvacetimetrových přelivných polích, s dvěma plavebními komorami při levém břehu a elektrárnou při pravém. Plavební komory jsou umístěny vedle sebe. Velká komora měla sloužit nákladní dopravě a k proplavování vorů, malá komora byla určena pro proplavování osobních parníků, zejména výletní lodě na cestě z Prahy na Slapy na tehdejší Svatojánské proudy. Plnění a prázdnění obou komor je zajištěno pomocí obtoků. Obě komory mají užitnou šířku 12 m. Velká komora je dlouhá 134 m a malá 85 m. Elektrárna byla uvedena do provozu 19. března 1936, její symbolické spuštění provedl prezident republiky Edvard Beneš. V elektrárně jsou instalovány dvě Kaplanovy turbíny z ČKD Blansko o výkonu 13,88 MW, které zásobují elektřinou až 20 000 domácností. V letech 1992–1995 proběhla dosud nejrozsáhlejší modernizace elektrárny již pod hlavičkou elektráren ČEZ.

Dnes je účelem vodního díla Vrané zejména vyrovnávat spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy, stejně tak jako zajištění minimálního průtoku pro plavební dráhu. Vzhledem k blízkosti Prahy slouží přehrada i k rekreačním účelům a je oblíbenou kulisou turistických tras. V roce 2016 elektrárna Vrané nad Vltavou oslavila 80. výročí bezproblémového provozu, během něhož vyrobila 4,06 miliardy kWh elektrické energie.

Audio – vizuální záznamy 

Textové zdroje

Vodní dílo Vrané nad Vltavou. Foto NEBE 2024.
Na pravém břehu přiléhá k vodnímu dílu strojovna elektrárny, ve které se nachází Kaplanovy turbíny. Foto NEBE 2024.
Uprostřed stavby se nalézá jez o 4 polích se zabudovanými s pohyblivými železnými stavidly. Foto NEBE 2024.
Přehrada zadržuje vodu o objemu 11,5 milionů m3. Foto NEBE 2024.
Napuštěním přehrady se hladina Vltavy zvedla o 10 metrů. Foto NEBE 2024.
Vjezd do velké plavební komory na levém břehu řeky. Foto NEBE 2024.
Stavba vodního díla na archivní fotografii z roku 1933. J. Bartovský, 1936.
Pohled do strojovny elektrárny v roce 1935. J. Bartovský, 1936.
nahoru