Poslední vltavské zdymadlo je součástí laterálního kanálu Vraňany–Hořín, pomocí kterého lodě překonávají spád přes 8 metrů

Secesním objektem hořínského zdymadla pod svahem Mělníka v sousedství hořínského zámku s parkem, projektem pražského architekta Františka Sandera, vrcholí Hořínsko-vraňanský laterární kanál, unikátní vodní dílo k překonání nesplavného úseku Vltavy při soutoku s Labem. Rozsáhlý a složitý vodní sytém vystavěla firma Lanna v letech 1902–1905. Kanál odbočující vlevo z přírodního řečiště Vltavy u jezu ve Vraňanech je dlouhý přes 10 km a překlenuje ho celkem sedm mostů. Při pohledu od mělnického zámku je často za soutok považováno právě vyústění umělého kanálu několik set metrů níže po proudu.

Zdymadlo Hořín s dvěma plavebními komorami řazenými vedle sebe překonává výšku vzdutí Vraňanského jezu a spád tak činí impozantních 8,5 metru. Jeho stavba včetně pomocného kanálu trvala 3 roky, 3 měsíce, 17 dní a rozpočet činil přes 20 milionů zlatých. V letech 2019–2021 proběhla rekonstrukce celého vodního díla, aby splnilo požadavky na evropské vodní cesty s podjezdnou výškou pro lodě 7 m.

Zajímavosti

  • Během stavby byla do jezu u Vraňan vložená jednoduchá komora o rozměrech 60 x 8, aby byla umožněna místní plavba
  • Cementový beton v laterálním kanále byl nanášen 1:10 v tloušťce 20 cm a v exponovaných místech až 25 cm, betonové základy plavební komory měly tloušťku 50 cm
  • Během zimy 1903 proběhly testy propustnosti půdy včetně pokusů s rozdílnými způsoby těsnění. Po nich bylo usneseno opevnit kamennou dlažbou vjezd u Vraňan až k uzávěrce průplavu, protože tato část je vydána na pospas velkým vodám.
  • V plavební komoře bylo použito 8000 m3 zdiva a výkopy činily 1 421 000 m3
  • Poboční průplav a plavidla v Hoříně svou účelnou stavbou a neobvyklým rozdílem hladin budily od té doby veliký zájem odborných kruhů domácích i cizích
  • Dno laterálního kanálu je vybetonované včetně břehů, které jsou místy vykamenované
  • Od začátku plavební komory v Hoříně proplavovaly průměrně každoročně více než 2000 plavidel
  • Komora Hořín má rozdíl hladin 8 m, jedná se o nejvyšší rozdíl hladin pod Prahou, zároveň se jedná o úplně poslední vltavský jez
  • První most v horní části laterálního kanálu je opatřen uzavíratelnými vraty proti velké vodě a ledu
  • Celková délka laterálního kanálu je 10,1 km, šířka kanálu je 18 m a hloubka od 2,5 až 3 m
  • Plavební kanál je překlenut 7 mosty a 1 potrubní lávkou a obsahuje 4 lodní obratiště s šířkou 27 m

Pozdější úpravy

  • Vzhledem k technické zastaralosti zdymadla Vraňany bylo přikročeno k rozsáhlé rekonstrukci, která byla dokončena 1986. Rekonstrukcí byl ukončen provoz malé plavební komory a vorové propusti. Došlo k výstavbě nového velínu a jezová pole byla osazena dutými pohyblivými klapkami s hradící výškou 3,3 m
  • V 90 letech bylo vyměněno technologické vybavení komor fungující na principu ozubených kol
  • V roce 1996 byla uvedena do provozu malá vodní elektrárna Hořín, která je součásti plavební komory. Elektrárna je osazena Francisovou turbínou o výkonu 30 KW.
  • Mezi lety 2004–2006 byla vybudována v místech bývalé vorové propusti komory malá elektrárna Vraňany s Kaplanovou turbínou s výkonem 2,75 MW
  • V letech 20019–2021 byla úpravena mostní konstrukce velké plavební komory, které bude osazeno zdvihacími podpěrami, aby bylo možné vytvořit podjezdovou výšku 7 m, to platí i pro mosty vedoucí přes laterální kanál, které budou rekonstruovány, některé budou zdvihací a řízeny elektricky přímo z Hořína

Bližší informace o vodních stavbách firmy Lanna naleznete ZDE

Úprava mostní konstrukce velké plavební komory v roce 2020. Foto NEBE.
Staveniště plavebních komor u Hořína na fotografii z roku 1903. Plnící a výpustné kanály jsou vidět v základech stěn plavebních komor. Sedmá výroční zpráva Komise pro kanalisování řek Vltavy a Labe v Čechách o činnosti její za rok 1903.
Parník Lanna 4 proplouvá plavební komorou krátce po jejím otevření 1905. BAUER, Zdeněk. Stavební stroje firmy Lanna, 2005.
Rozestavěné komory s elevátorem, bagrem a pramicemi na konci laterálního kanálu pod Mělníkem začátkem roku 1905. BAUER, Zdeněk. Stavební stroje firmy Lanna, 2005.
nahoru