Poslední vodní dílo na Vltavě před soutokem s Labem
Zdymadlo Hořín je součástí vodního díla Vraňany-Hořín, které bylo postaveno 1902-1905 firmou Lanna, podle projektu inženýra Komise pro kanalizování Vltavy a Labe v Čechách Aloise Drahoráda. Projekt architektonicky upravil František Sander (1871–1932). Secesním objektem hořínského zdymadla vrcholí přes 10 km dlouhý Hořínsko-vraňanský laterární kanál, unikátní vodní dílo k překonání nesplavného úseku Vltavy při soutoku s Labem. Objekt zdymadla v sousedství zámeckého parku Hořín pod svahem Mělníka je postaven podle architektonického návrhu Františka Sandera. Při pohledu od mělnického zámku je často za soutok považováno právě vyústění umělého kanálu několik set metrů níže po proudu.
Zdymadlo se skládá ze dvou plavebních komor, věži velínu s elektrárnou, mostu vedoucího přes ohlaví komor, technických a obytných budovy. Stavba včetně pomocného kanálu trvala 3 roky, 3 měsíce, 17 dní a rozpočet činil přes 20 milionů zlatých. Zdymadlo Hořín s dvěma plavebními komorami řazenými vedle sebe, překonává výšku vzdutí Vraňanského jezu a spád tak činí impozantních 8,5 metru. Jedná se tak o nejvyšší rozdíl hladin pod Prahou. V době otevření se jednalo o technický unikát v celé habsburské monarchii a od té doby budily velký zájem odborných kruhů domácích i cizích. Od začátku plavební komory v Hoříně proplavovaly průměrně každoročně více než 2000 plavidel.
Pro zdymadlo byla zvolena segmentová stavidla, kvůli požadavku na možnost obsluhy jedním mužem v případě výpadku elektrického proudu. Při stavbě plavebních komor bylo použito 8000 m3 zdiva a výkopy činily 1 421 000 m3 zeminy. Komory jsou vyzděny z lomového kamene s obkladem z kyklopského zdiva. Na koruně stěny oddělující komory je osazena žulová deska s datací 1905. Rozměry velké plavební komory jsou 137,5 x 12 m a malé 73 x 11 m. Pohon obslužných zařízení byl navržen elektrický. Zdrojem energie byla Francisova turbína dodána pražskou Rustonkou. Turbínu poháněla voda z kanálu a byla napojena na elektrodynamo umístěné ve strojovně pod věží mezi plavebními komorami. Elektrotechnické zařízení montovala karlínská firma Františka Křižíka (1847–1941). Věž v romantizujícím slohu sloužila jako akumulátorovna.
Zdymadlo prošlo v osmdesátých a devadesátých letech modernizací s výměnou obslužných zařízení a rozvodů. Plavební komory byly navýšeny o metr, rovněž byla osazena nová turbína. V letech 2019–2021 rekonstruovala zdymadlo společnost Metrostav, aby splnilo požadavky evropské vodní cesty. Pro vytvoření potřebné podjezdové výšky 7 m, byl přestavěn původní historický most na zdvižný, zároveň byl u toho zachován jeho původní vzhled. Všechna zařízení jsou ovládána hydromotory a provoz je řízen automaticky počítačem z velínu, ze kterého jsou zároveň ovládány i ostatní zdvižné mosty přes laterární kanál.
Bližší informace o vodních stavbách firmy Lanna naleznete ZDE
Audio – vizuální záznamy
Česká televize
- Technické památky českých zemí (8:16)
- Vltava v obrazech (86)
- Úprava plavební komory Hořín (18. 6. 2019)
- Oprava plavební komory Hořín (24. 10. 2019)
- Modernizace plavební komory Hořín (30. 4. 2020)
- Nová vrata pro plavební komoru Hořín (20. 4. 2020)
- Největší kabinová loď v Česku přeplula trasu Vraňany – Hořín u Mělníka (31. 8. 2020)
Metrostav
Ředitelství vodních cest
- Historické zdymadlo Hořín – úprava a modernizace
- Zdvižné mosty a unikátní plavební komora na plavební kanálu Vraňany – Hořín
Textové zdroje
