Link na výlet (Mapy.cz, Google maps)

Story

První propojení Lannů a Bubenče nastalo v letech 1845–1851, kdy byla podnikatelstvím bratří Kleinů a Adalberta Lanny vybudována železnice Severní Státní dráha v úseku Praha – Podmokly skrze Královskou oboru. Výstavba železničního násypu rozdělila tehdejší prominentní park pražských měšťanů. V rámci dráhy byly v Královské oboře postaveny tři kamenné viadukty a nádraží Bubeneč, které tehdy bylo první stanicí za Prahou ve směru do Děčína. Další propojení Lannů a Bubenče souviselo s prodloužením Buštěhradské dráhy z Dejvic do Buben v letech 1866–1868. Výstavba dráhy probíhala v horní části promenády Královské obory, ve které byl postaven první pražský železniční tunel společně s neorenesančním strážním domkem v alpském stylu. Adalbert Lanna ml. se svým otcem pravidelně navštěvoval letní byt v Bubenečském domu Václava Štorcha, který se mu zalíbil a později si ho od Štorcha zakoupil. Na lukrativním pozemku si Lanna ml. nechal vystavět 1868–1872 první pražskou předměstskou vilu v neorenesančním stylu. Vila stála na počátku aleje vedoucí ke Královské oboře, která byla hlavním cílem nedělních procházek pražských měšťanů. V rámci mecenášství zafinancoval Lanna ml. v roce 1870 osazení hodin ve věži kostela sv. Gotharda, který se nachází v těsném sousedství jeho vily. Poslední propojení Lannů a Bubenče je souvisí s projektem splavňování Vltavy z Prahy do Mělníka. V rámci kanalizace řeky bylo v letech 1898–1902 vystavěno zdymadlo Troja-Podbaba včetně 2,8 km dlouhého plavebního kanálu mezi Královskou oborou a Císařským ostrovem. Společně se stavbou plavebního kanálu bylo z velké části zasypáno původní říční rameno Vltavy tekoucího k Císařskému Mlýnu. V místech bývalé řeky zůstalo slepé rameno Malá říčka.

Popis trati

Od vily Lanna se vydáme směrem na Krupkovo náměstí, kde se nachází kostel sv. Gotharda společně se starou Bubenečskou radnicí. Z náměstí se ulicí Gotthardská dostaneme bránou přímo do Královské obory (Stromovka) a pokračujeme stezkou mírně do kopce k Místodržitelskému letohrádku, odkud je krásný výhled na Královskou oboru.

Dále pokračujeme promenádou Anny Politkovské, která nás dovede k bývalému drážnímu domku, který byl postaven společně se s Bubenečským železničním tunelem v rámci Buštěhradské dráhy. Od tunelu sestoupíme dolů podél Rudolfovy štoly směrem k rybníkům a pokračujeme směrem k řece až k železničnímu mostu Severní státní dráhy. Za mostem se vydáme přes plavební kanál Troja-Podbaba směrem k Trojské lávce, odkud je unikátní výhled na jeden z posledních přírodních úseků koryta Vltavy v Praze s peřejemi po levé straně a po pravé straně výhled na zdymadlo Troja-Podbaba. Vrátíme se zpátky přes plavební kanál a vydáme se podél řeky k slepému rameni Malá říčka, podél kterého pokračujeme dál k železničnímu mostu u vrchu Pecka. Za mostem pokračujeme po schodech k bývalému nádraží Praha-Bubeneč. Od nádraží projdeme pod viaduktem do ulice Papírenské, kterou dojdeme až k plavební komoře v Podbabě. Zde je možnost výlet ukončit anebo se vydat dál až na krásnou vyhlídku Baba u stejnojmenné zříceniny bývalého vinohradu, ke kterému se dostaneme z Podbaby pomocí ulic Pod Paťankou, Paťanka a Nad Paťankou. Cestou si užijeme úžasná panoramata a krásy prvorepublikové funkcionalistické vilové kolonie v rámci osady Baba. Z vyhlídky vyklesáme po nezpevněné cestě do ulice V Šáreckém údolí, která nás dovede zpátky k Vltavě skrz železniční most Severní státní dráhy vedoucího přes Lysolajský potok. Za mostem je vidět po levé straně bývalé nádraží Praha-Podbaba.

Story spojená s trasou

• REZIDENCE
• PAROPLAVBA A VODNÍ CESTY
• ŽELEZNICE A NÁDRAŽÍ

#Severní státní dráha #Buštěhradská dráha #plavební cesta #plavba #zplavňování #rezidence #železnice #Praha #Bubeneč