Novorenesanční bubenečská rezidence v palladiánském stylu vystavěná roku 1872 v exkluzivní lokalitě s bohatou výmalbou Viktora Barvitia a Heinricha Gärtnera.
Když se Adalbert Lanna mladší oženil a stal se otcem tří dětí, zbudoval si předměstskou vilu, jednu z prvních v Praze. Nešlo mu samozřejmě pouze o čerstvý vzduch a zahradu pro dětské hry, jak o tom svědčí nápisová deska v hale vily, která ukazuje, že stavbu chápal také jako důležité veřejné prohlášení. Na mramorové desce je zlatým písmem vytesán latinský nápis: Adalbert rytíř z Lannů sobě, rodině a přátelům pro líbeznost místa a za účelem osvěžení předměstskou vilu nově postavil léta páně 1872. Vilu navíc stavebník umístil tak, aby ji nešlo přehlédnout, stála na počátku aleje vedoucí ke Stromovce, hlavnímu cíli nedělních procházek pražských měšťanů. Když se svými hosty Lanna mladší vystoupal na vrchol hranolové věže, mohl jim pyšně ukázat na jih, kde se tyčily věže staroslavného Pražského hradu a na východ, kde se nad zelení Stromovky zdvihala věžička letního sídla císařského místodržitele, zbudovaného kolem roku 1500 českým králem Vladislavem Jagelonským jako vůbec první předměstské vila v Praze. To byl topografický kontext, do něhož Lanna mladší svoji vilu umístil.
Architektonickým kontextem vily jsou sídla italských renesančních velmožů, na něž ukazují sloupové lodžie s trojúhelníkovými štíty, evokující antické chrámy. Konkrétními vzory byly vily Andrey Palladia, které budoval ve druhé polovině 16. století v severoitalském Venetu, které bylo až do roku 1866 součásti rakouského císařství. Tradice palladiánských vil byla obnovena v saských Drážďanech vilou Rosa, kterou slavný architekt Gottfried Semper postavil v roce 1839. Lannova vila je v českých zemích vůbec prvním ohlasem drážďanských vil, tehdy nejmodernější rezidenční architekturou. Lannova vila tedy byla ve své době konzervativní a současně podle poslední světové módy.
Bližší informace o rezidencích rodiny Lanna naleznete ZDE
