Počátky hutního podnikání firmy Lanna a zahájení masivní těžby na Kladensku
V rodném kraji
K významným komoditám v podnikání firmy Lanna spolu se solí a dřevem patřil od počátku grafit. Když A. Lanna podnikl v roce 1825 svoji legendární první dálkovou plavbu z Českých Budějovic do Hamburku, vezl s sebou kromě dřeva také grafit, které zde výhodně prodal. V té době se s největší pravděpodobností jednalo o těžbu ze Schwarzenberských dolů v Hůrce a Černé v Pošumaví. Grafit byl již vysoce ceněnou a široce využitelnou surovinou. Kromě tužek se grafit používal pro výrobu mazadel os a čepů a v galvanoplastice pro výrobu tavících tyglíků. Z tuhy dolu v Černé se v Anglii vyráběly bloky pro vyzdívky ocelářských pecí. Těžbě grafitu a obchodu s ním se Lanna věnoval jako společník firmy Eggert a spol., kterou spoluzakládal. Společnosti patřil důl v Mokré a zdejší grafit náležel k těm opravdu kvalitním. Lannovi se podařilo získat obchodní zastoupení v Anglii, kam grafit směřoval ve velkých objemech. Obchodu s grafitem se věnoval ještě na začátku 50. let 19. století. V Českých Budějovicích A. Lanna vlastnil parní mlýn, který mimo jiné drtil sádru a grafit.
Těžba a zpracování železné rudy v jižních Čechách se staly pro A. Lannu přípravou na vstup do světa velkého uhelného a hutního podnikání. Vysoká pec v Adolfově byla postavena v roce 1843. Železářský podnik založil se společníky Františkem Josefem Klavíkem a Františkem Procházkou. Limonit se zpočátku těžil v okolí Křemže, od roku 1852 probíhala těžba železné rudy v dolech u Strážkovic. Asi třetina suroviny byla použita pro výrobu litinového zboží, na nádobí, pláty, kamna, zbytek produkce tvořilo kujné železo. Z kujného železa se následně vyráběly mříže, potřeby pro podkovářství, obruče, různé části hospodářského nářadí a jiné. Kolem poloviny 19. století v souvislosti s tenčícími se zásobami dřeva v lesích stoupla cena dřevěného uhlí. železářské hutě se mimo vyšší ceny paliva potýkaly také s úbytkem pracovníků, dřevařů a uhlířů. Po hospodářské krizi v roce 1873 Adolfova huť zanikla.
Kladno a Vojtěšská huť
S rozvojem parních strojů a železářské výroby stoupala na významu těžba černého uhlí. V době, kdy A. Lanna své podnikání zaměřil na Kladensko, byla už v okolí města Kladna otevřena řada významných dolů a podrobným geologickým průzkumem zaručena i dlouhodobá perspektiva těžby. Vycházel z doporučení předního mineraloga a zkušeného geognostika Františka Xavera Maxmiliána Zippe (1791–1863), který vědecky ustanovil uhelný útvar v Kladně a jiných míst a usnadnil jejich průzkum a otvírku. Jámy společností, ve kterých Lanna postupně působil, byly vedeny do hloubky 300 m.
Na budování základů těžkého průmyslu se A. Lanna podílel s řadou významných korporací a osobností. Do uhelného obchodu vstoupil s vkladem 690 000 zlatých. V roce 1847 se spojil s důlním podnikatelem, majitelem ostrova Žofín a Pražských mlýnů v Praze, Václavem Novotným. Z původního těžířstva černého uhlí v okolí Vrapic a Cvrčovic nedaleko Kladna tak vznikla společnost Pražské uhelné doly u Kladna, která začala hloubit důl Václav (1847–1849) a důl Layer (1847–1857) v Kladně. V roce 1848 se ke společnosti A. Lanny a V. Novotného připojili bratři Kleinové, kteří vlastnili důlní díla téměř ve všech revírech v Čechách a na Moravě. Společně založili novou korporaci Kladenské kamenouhelné těžařstvo, která ještě v témže roce otevřela důl František v Kladně a v únoru 1850 podala žádost o udělení koncese na stavbu železáren na pozemcích kladenského panství benediktinského kláštera v Břevnově, budoucí Vojtěšské huti (Adalbertshütte) v Kladně. K významným osobnostem horního podnikání patřil od počátku havíř a důlní odborník Jan Váňa. V roce 1846 ověřil v jámě Kateřina Josefa pokračování uhelné sloje pod městem Kladnem a stal se prvním horním ředitelem Kladenského kamenouhelného těžařstva, později i Pražské železářské společnosti.
Bohaté naleziště černého uhlí na kladensku bylo klíčové pro vznik první vysoké pece na koks v Čechách
Po objevení ložisek železné rudy v blízkosti Nučic u Prahy A. Lanna 1851 odjel na pracovní a studijní cestu do Anglie, kde kromě světové výstavy navštívil především hutní a uhelné podniky v okolí Manchesteru a posléze také na kontinentě v Belgii a na Rýně. V květnu 1851 se od Kladenského kamenouhelného těžařstva za účasti bratří Kleinů a A. Lanny oddělila nová společnost s původním názvem Kladenské železářské těžařstvo a v dubnu 1854 zahájila stavbu Vojtěšské huti v Kladně, pojmenované podle Adalberta (Vojtěcha) Lanny. První dvě vysoké pece na koks v Čechách tzv. belgického typu zde byly postaveny roce 1854. První úspěšný odpich surového železa byl proveden v květnu 1855. Huť byla zásobována vlastními uhelnými doly Pražské železářské společnosti, která je v oblasti označovala římskými číslicemi. Kladenské černé uhlí karbonského stáří bylo využíváno jako energetické pro svoji vysokou popelnatost a nízkou spékavost.
Pražská železářská společnost
Vzhledem k potřebě dalších investic do nově budované huti se 1857 spojili Kladenské kamenouhelné těžařstvo, Kladenské železářské těžařstvo (bratři Kleinové a A. Lanna), majitel vrapických dolů a zakladatel českého řepného cukrovarnictví Florentin Robert a slezský podnikatel, vlastník dolů a železáren ve Vlkýši u Písku Hermann Dietrich Lindheim. Založili Pražskou železářskou průmyslovou společnost s celkovým jměním devět milionů zlatých, což byl v této době obrovský kapitál. Vídeňský Creditanstalt poskytl nové společnosti úvěr ve výši 3,5 milionu zlatých. Vojtěšská huť v Kladně se mezi lety 1854–1868 stala hutním závodem s uzavřeným výrobním cyklem. Zahrnovala technologie na úpravu a zpracování rud, úpravu uhlí a výrobu koksu, výrobu surového železa, slévání litiny, zkujňování železa v ocelárně, zpracování oceli. Hlavní část produkce tvořily železniční kolejnice.
![](https://www.lanna.club/inc/inc__lanna_web-klient/resources/imgs/clanky/mainimg/390.jpg)
Nejčastějším produktem Vojtěšské hutě byly železniční koleje, které se vyráběly ve válcovně
Na přelomu 50. a 60. let zbrzdila hutní podnikání na Kladně finanční a odbytová krize. Pražská železářská společnost musela redukovat kapitál a v roce 1862 byla akcionována na Pražskou železářskou společnost a ředitelství přesunuto do Vídně. Ztráty podniku ve výši kolem sedmi milionů zlatých v této době nesl A. Lanna. Obchod dřívím předal již v roce 1855 svému bratrovi Tomášovi. Deskové velkostatky v jižních Čechách Vracov a Poříčí se zámkem a pivovarem, které od 40. let vlastnil, prodal 1859 knížeti Johannu Adolfu Schwarzenbergovi. Tyto převody činil ve prospěch kladenského uhelného a hutního podnikání, které mu přineslo velké ztráty a zklamání. V roce 1862 byl Lanna z vedení nového akciového podniku Pražské železářské společnosti na generálním shromáždění akcionářů odvolán. Zůstal pouze členem dozorčí rady, jako i později jeho syn A. Lanna mladší. Přitom koncem 60. let 19. století se společnost zotavila a vyplácela vysoké dividendy. Především svými kladenskými závody patřila mezi nejvýznamnější podniky v Rakousku-Uhersku, což přetrvalo do období první republiky.
Po druhé světové válce byla Vojtěšská huť sloučena s hutí Poldi a obě se staly součástí národního podniku Spojené ocelárny
Kladno, původní poddanské městečko břevnovských benediktinů, se díky rozvoji těžby černého uhlí a železářské výroby rozrostlo na největší město ve středních Čechách, které má dnes přes 68 tisíc obyvatel. V době podnikání A. Lanny zde v roce 1850 žilo celkem 2 957 obyvatel a v roce 1869 dokonce 16 421. Vybudováním nových průmyslových podniků Lanna vytvořil velké množství pracovních příležitostí, které na Kladensko přilákalo velké množství nových obyvatel. Pocházeli z různých sociálních a profesních skupin a také z různých oblastí Čech. Vysokopecní výroba byla v Kladně zastavena až v roce 1975, tzn. plných 120 let od prvního úspěšného odpichu surového železa.
Kalendárium dějin
1829
Quianiendi dolor ep ediscilita volorro moloris dendisquat dolum esed qui conemod mi, ...
![](https://www.lanna.club/inc/inc__lanna_web-klient/resources/imgs/clanky/mainimg/256.jpg)
Encyklopedie České Budějovice
![](https://www.lanna.club/inc/inc__lanna_tpw-design/html/templates/content/tmpl_cont__lanna__liminigraf__pict_rucicka.png)
Liminigraf
hodiny, které hlídají vodu
Stav: 49 cm
Průtok: 47.3 m³/s
Teplota: 17.6 °C
Liminigraf
hodiny, které hlídají vodu
![](https://www.lanna.club/inc/inc__lanna_tpw-design/html/templates/content/tmpl_cont__lanna__liminigraf__pict_rucicka.png)
Stav: 49 cm
Průtok: 47.3 m³/s
Teplota: 17.6 °C