Počátky hutního podnikání firmy Lanna a zahájení masivní těžby na Kladensku
V rodném kraji
K významným komoditám v podnikání firmy Lanna spolu se solí a dřevem patřil od počátku grafit. Když A. Lanna podnikl v roce 1825 svoji legendární první dálkovou plavbu z Českých Budějovic do Hamburku, vezl s sebou kromě dřeva také grafit, které zde výhodně prodal. V té době se s největší pravděpodobností jednalo o těžbu ze Schwarzenberských dolů v Hůrce a Černé v Pošumaví. Grafit byl již vysoce ceněnou a široce využitelnou surovinou. Kromě tužek se grafit používal pro výrobu mazadel os a čepů a v galvanoplastice pro výrobu tavících tyglíků. Z tuhy dolu v Černé se v Anglii vyráběly bloky pro vyzdívky ocelářských pecí. Těžbě grafitu a obchodu s ním se Lanna věnoval jako společník firmy Eggert a spol., kterou spoluzakládal. Společnosti patřil důl v Mokré a zdejší grafit náležel k těm opravdu kvalitním. Lannovi se podařilo získat obchodní zastoupení v Anglii, kam grafit směřoval ve velkých objemech. Obchodu s grafitem se věnoval ještě na začátku 50. let 19. století. V Českých Budějovicích A. Lanna vlastnil parní mlýn, který mimo jiné drtil sádru a grafit.
Těžba a zpracování železné rudy v jižních Čechách se staly pro A. Lannu přípravou na vstup do světa velkého uhelného a hutního podnikání. Vysoká pec v Adolfově byla postavena v roce 1843. Železářský podnik založil se společníky Františkem Josefem Klavíkem a Františkem Procházkou. Limonit se zpočátku těžil v okolí Křemže, od roku 1852 probíhala těžba železné rudy v dolech u Strážkovic. Asi třetina suroviny byla použita pro výrobu litinového zboží, na nádobí, pláty, kamna, zbytek produkce tvořilo kujné železo. Z kujného železa se následně vyráběly mříže, potřeby pro podkovářství, obruče, různé části hospodářského nářadí a jiné. Kolem poloviny 19. století v souvislosti s tenčícími se zásobami dřeva v lesích stoupla cena dřevěného uhlí. železářské hutě se mimo vyšší ceny paliva potýkaly také s úbytkem pracovníků, dřevařů a uhlířů. Po hospodářské krizi v roce 1873 Adolfova huť zanikla.
Kladno a Vojtěšská huť
S rozvojem parních strojů a železářské výroby stoupala na významu těžba černého uhlí. V době, kdy A. Lanna své podnikání zaměřil na Kladensko, byla už v okolí města Kladna otevřena řada významných dolů a podrobným geologickým průzkumem zaručena i dlouhodobá perspektiva těžby. Vycházel z doporučení předního mineraloga a zkušeného geognostika Františka Xavera Maxmiliána Zippe (1791–1863), který vědecky ustanovil uhelný útvar v Kladně a jiných míst a usnadnil jejich průzkum a otvírku. Jámy společností, ve kterých Lanna postupně působil, byly vedeny do hloubky 300 m.
Na budování základů těžkého průmyslu se A. Lanna podílel s řadou významných korporací a osobností. Do uhelného obchodu vstoupil s vkladem 690 000 zlatých. V roce 1847 se spojil s důlním podnikatelem, majitelem ostrova Žofín a Pražských mlýnů v Praze, Václavem Novotným. Z původního těžířstva černého uhlí v okolí Vrapic a Cvrčovic nedaleko Kladna tak vznikla společnost Pražské uhelné doly u Kladna, která začala hloubit důl Václav (1847–1849) a důl Layer (1847–1857) v Kladně. V roce 1848 se ke společnosti A. Lanny a V. Novotného připojili bratři Kleinové, kteří vlastnili důlní díla téměř ve všech revírech v Čechách a na Moravě. Společně založili novou korporaci Kladenské kamenouhelné těžařstvo, která ještě v témže roce otevřela důl František v Kladně a v únoru 1850 podala žádost o udělení koncese na stavbu železáren na pozemcích kladenského panství benediktinského kláštera v Břevnově, budoucí Vojtěšské huti (Adalbertshütte) v Kladně. K významným osobnostem horního podnikání patřil od počátku havíř a důlní odborník Jan Váňa. V roce 1846 ověřil v jámě Kateřina Josefa pokračování uhelné sloje pod městem Kladnem a stal se prvním horním ředitelem Kladenského kamenouhelného těžařstva, později i Pražské železářské společnosti.
Bohaté naleziště černého uhlí na kladensku bylo klíčové pro vznik první vysoké pece na koks v Čechách
Po objevení ložisek železné rudy v blízkosti Nučic u Prahy A. Lanna 1851 odjel na pracovní a studijní cestu do Anglie, kde kromě světové výstavy navštívil především hutní a uhelné podniky v okolí Manchesteru a posléze také na kontinentě v Belgii a na Rýně. V květnu 1851 se od Kladenského kamenouhelného těžařstva za účasti bratří Kleinů a A. Lanny oddělila nová společnost s původním názvem Kladenské železářské těžařstvo a v dubnu 1854 zahájila stavbu Vojtěšské huti v Kladně, pojmenované podle Adalberta (Vojtěcha) Lanny. První dvě vysoké pece na koks v Čechách tzv. belgického typu zde byly postaveny roce 1854. První úspěšný odpich surového železa byl proveden v květnu 1855. Huť byla zásobována vlastními uhelnými doly Pražské železářské společnosti, která je v oblasti označovala římskými číslicemi. Kladenské černé uhlí karbonského stáří bylo využíváno jako energetické pro svoji vysokou popelnatost a nízkou spékavost.
Pražská železářská společnost
Vzhledem k potřebě dalších investic do nově budované huti se 1857 spojili Kladenské kamenouhelné těžařstvo, Kladenské železářské těžařstvo (bratři Kleinové a A. Lanna), majitel vrapických dolů a zakladatel českého řepného cukrovarnictví Florentin Robert a slezský podnikatel, vlastník dolů a železáren ve Vlkýši u Písku Hermann Dietrich Lindheim. Založili Pražskou železářskou průmyslovou společnost s celkovým jměním devět milionů zlatých, což byl v této době obrovský kapitál. Vídeňský Creditanstalt poskytl nové společnosti úvěr ve výši 3,5 milionu zlatých. Vojtěšská huť v Kladně se mezi lety 1854–1868 stala hutním závodem s uzavřeným výrobním cyklem. Zahrnovala technologie na úpravu a zpracování rud, úpravu uhlí a výrobu koksu, výrobu surového železa, slévání litiny, zkujňování železa v ocelárně, zpracování oceli. Hlavní část produkce tvořily železniční kolejnice.
Nejčastějším produktem Vojtěšské hutě byly železniční koleje, které se vyráběly ve válcovně
Na přelomu 50. a 60. let zbrzdila hutní podnikání na Kladně finanční a odbytová krize. Pražská železářská společnost musela redukovat kapitál a v roce 1862 byla akcionována na Pražskou železářskou společnost a ředitelství přesunuto do Vídně. Ztráty podniku ve výši kolem sedmi milionů zlatých v této době nesl A. Lanna. Obchod dřívím předal již v roce 1855 svému bratrovi Tomášovi. Deskové velkostatky v jižních Čechách Vracov a Poříčí se zámkem a pivovarem, které od 40. let vlastnil, prodal 1859 knížeti Johannu Adolfu Schwarzenbergovi. Tyto převody činil ve prospěch kladenského uhelného a hutního podnikání, které mu přineslo velké ztráty a zklamání. V roce 1862 byl Lanna z vedení nového akciového podniku Pražské železářské společnosti na generálním shromáždění akcionářů odvolán. Zůstal pouze členem dozorčí rady, jako i později jeho syn A. Lanna mladší. Přitom koncem 60. let 19. století se společnost zotavila a vyplácela vysoké dividendy. Především svými kladenskými závody patřila mezi nejvýznamnější podniky v Rakousku-Uhersku, což přetrvalo do období první republiky.
Po druhé světové válce byla Vojtěšská huť sloučena s hutí Poldi a obě se staly součástí národního podniku Spojené ocelárny
Kladno, původní poddanské městečko břevnovských benediktinů, se díky rozvoji těžby černého uhlí a železářské výroby rozrostlo na největší město ve středních Čechách, které má dnes přes 68 tisíc obyvatel. V době podnikání A. Lanny zde v roce 1850 žilo celkem 2 957 obyvatel a v roce 1869 dokonce 16 421. Vybudováním nových průmyslových podniků Lanna vytvořil velké množství pracovních příležitostí, které na Kladensko přilákalo velké množství nových obyvatel. Pocházeli z různých sociálních a profesních skupin a také z různých oblastí Čech. Vysokopecní výroba byla v Kladně zastavena až v roce 1975, tzn. plných 120 let od prvního úspěšného odpichu surového železa.
Kalendárium dějin
1829
Quianiendi dolor ep ediscilita volorro moloris dendisquat dolum esed qui conemod mi, ...
Encyklopedie České Budějovice
Liminigraf
hodiny, které hlídají vodu
Stav: 116 cm
Průtok: 298 m³/s
Teplota: 13.5 °C
Liminigraf
hodiny, které hlídají vodu
Stav: 116 cm
Průtok: 298 m³/s
Teplota: 13.5 °C