Story › Řetězové mosty

Druhý pražský most

Řetězový most císaře Františka I.

Pozornost a zájem Pražanů získala firma Lanna stavbou řetězového mostu císaře Františka I. mezi Novými alejemi (dnešní Národní třídou) a Újezdem. Vedle Karlova mostu se jednalo o teprve druhý existující pražský most přes Vltavu. Lanna byl akcionářem akciové společnosti, kterou pro jeho stavbu založil hrabě Chotek již v roce 1827, a též členem ředitelství společnosti až do prodeje mostu pražské obci. Náročnou stavbu vedl inženýr Bedřich Schnirch (1791-1868), který již před tím projektoval a postavil řetězové mosty v Lokti, Žatci, Jaroměři a Strakonicích. Dne 21. dubna 1840 byl položen základní kámen nového mostu. Lannova firma dodávala po vodě i po souši na stavbu materiál a obdržela zároveň zakázku na zbudování 575 metrů dlouhého, dnes Smetanova nábřeží. Nový most byl veřejnosti předán 4. listopadu 1841, tedy 484 let po slavnostním položení základního kamene Karlova mostu. Dne 10. února téhož roku byl Lanna jmenován čestným občanem Prahy. Řetězový most byl v roce 1898 snesen a nahradil jej kamenný most, současný most Legií. Celková délka mostu byla 413 metrů a šířka 9 metrů.

Stavba řetězového mostu v Praze, olej na plátně, Karl Würbs, 1840. Archiv NTM.
Most Františka I. od východu, v pozadí Petřín a Hradčany. Barevná Litografie. Sbírka MMP.
Most císaře Františka I., barevná litografie H. Willard, G. Täubert, po roce 1841. Vorový pramen míří do propusti uprostřed Staroměstského jezu. Sbírka MMP.
Západní pohled z nábřeží u Národního divadla. Archiv MMP.

Řetězový most u Stádlce

V letech 1847–1848 postavila Lannova stavební firma řetězový most podle plánů inženýrů B. SchnirchaFranze Josefa Gerstnera (1756-1832). Pokládání základního stavebního kamene nového vltavského mostu se 26. května 1847 zúčastnil i zemský šéf, arcivévoda Štěpán. Původně spojoval břehy Vltavy u obce Podolsko na důležité obchodní cestě mezi Táborem a Pískem. Na svém původním místě stával 113 let až do 1960, kdy byl kvůli napouštění Orlické přehrady rozebrán a nahrazen Podolským mostem. Znovu postaven byl v roce 1975, nedaleko obce Stádlec, kde překlenul řeku Lužnici. Bylo nutné přenést 2000 kamenných a 1100 ocelových částí. Základní nosnou konstrukci mostu tvoří 4 řetězy uspořádané do dvou dvojic, které jsou uložené na dvou kamenných pylonech. Délka mostu je 157 metrů a šířka 6 metrů. Most byl prohlášen národní technickou památkou v roce 1959 a je zřejmě nejstarším dochovaným funkčním řetězovým mostem v Evropě.

Slavnostní položení základního kamene ke stavbě řetězového mostu přes Vltavu u Podolska dne 26.5.1847. T. Žákavec, 1936.
Zahájení stavby řetězového mostu přes Vltavu u Podolska. T. Žákavec, 1936.
Detail kamenného pylonu Stádleckého mostu. Foto NEBE.
Most po přestěhování překlenul řeku Lužnici nedaleko obce Stádlec. Foto NEBE.

Kalendárium dějin

1829

Quianiendi dolor ep ediscilita volorro moloris dendisquat dolum esed qui conemod mi, ...

sequi am a porrume ni debit plat magnihillat mo bea ides as et labor re sitis dolorem exero con coris delit minum abo. Ut mo cullaut adit dolores asim et aut harumqui quis re doluptatio. Et iderum, alistor estionse aut aliquos rem ex etsequi am a porrume

Epochy a generace

Příběh budějovického rodu

>> číst více

Encyklopedie České Budějovice

>> odkaz na encyklopedii

Liminigraf

 hodiny, které hlídají vodu

Vltava, Praha - Chuchle
13. 12. 2024  09:20
Stav:     92 cm
Průtok:  214 m³/s
Teplota: 6 °C

Liminigraf

 hodiny, které hlídají vodu

Vltava, Praha - Chuchle
13. 12. 2024  09:20
Stav:     92 cm
Průtok:  214 m³/s
Teplota: 6 °C
nahoru