Story › Přátelé a společníci

Loďmistr, pantáta, akcionář, uhlobaron a velkopodnikatel

Lannové a rodné město

Adalbert (Vojtěch) Lanna starší se zviditelnil v hospodářském a veřejném životě v rodných Českých Budějovicích a na česko-rakouském pomezí již v polovině 20. let 19. století. Během jediného desetiletí se z pozice plavce a císařského loďmistra prosadil v říční dopravě, obchodu se dřevem, solí, grafitem, byl akcionářem a provozovatelem koněspřežní železnice, stál u počátků horního a hutního průmyslu. Stal se váženým podnikatelem, pojilo ho přátelství s významnými osobnostmi, získal přízeň obchodních partnerů i zástupců státu. Revoluční rok 1848 zde prožil aktivně jako velitel národní gardy, od roku 1850 byl také prvním a dlouholetým prezidentem budějovické obchodní a živnostenské komory a rovněž i majitelem honosných domů v blízkosti Dlouhého mostu a objetu U Zelené ratolesti.

Byl velkým budějovickým mecenášem, jenž finančně podpořil zřízení zdejší obchodní akademie, reálky, sirotčince, plavecké školy a společně s bratrem Janem i hudební školy. Spolu s budějovickým starostou a pozdějším poslancem Českého zemského sněmu Františkem Josefem Klavíkem (1798–1878) založil v roce 1858 v Budějovicích spořitelnu (čtvrtou v Čechách) za účelem soustřeďování drobného řemeslnického a kupeckého kapitálu a jeho využití v drobném podnikání. Finančně podporoval v roce 1849 založenou obchodní školu. Po návštěvě císaře Ferdinanda V. v Českých Budějovic, z které se uchoval obraz slavnostního obelisku a zdravice lannových plavců u Dlouhého mostu, byl A. Lanna vyznamenán zlatou rakouskou medailí za občanské zásluhy, jako ocenění jeho podílu na splavnění řeky Vltavy.

Slavnostní obelisk lannových plavců v Českých Budějovicích, který nechal Lanna postavit v rámci návštěvy 1835 císaře Ferdinanda V.

Z rodného města do pražského paláce v ulici U Hybernů se rodina A. Lanny přestěhovala 1857 s tím, že většina podnikatelských zájmů v té době byla již vázaná na Prahu, Kladno a širší půdorys českých zemí či habsburské monarchie. Objekty, provozy a aktivity v Českých Budějovicích a na horních tocích řek ovšem byly zachovány, a to i po úmrtí A. Lanny staršího v roce 1866. Lanna mladší se stal aktérem otcem vysněné výstavby železnice spojující Vídeň s Prahou přes České Budějovice. Záznamy deníku A. Lanny mladšího o četných darech a finanční podpoře potvrzují silné osobní vazby k městu a regionu, přátelům a obchodním partnerům. Krátce před svou smrtí v rodném domě, který odkázal s velkou částí loděnice Lannově nadaci pro budějovické sirotky obou národností, zřídil 1905 u příležitosti 100. jubilea narození otce malé muzeum. O skutečné ztrátě podstatné vazby rodu k Českým Budějovicím lze hovořit, až když v roce 1915 prodal Adalbert Lanna nejmladší areál pily v Litvínovicích, v místě dnešního Stecherova mlýna.

Obchodní společníci a partneři

Akciové soustřeďování kapitálu po revolučním roce 1848 umožnilo Lannům a jejich společníkům realizovat finančně náročné podnikatelstké projekty.

Franz Klein (1800–1855)

Vůdčí osobnost první generace podnikatelské rodiny Kleinů. V roce 1825 se oženil v Brně s Františkou Hildebrandtovou. V roce 1844 zakoupil od hraběte Mitrovského panství Loučná nad Desnou, odkud rodina Kleinů pocházela. V Brně na hlavním náměstí postavil v téže době palác, kam přesídlil. Po smrti bratrů Josefa a Engelberta zdědil značné jmění, o které se rozdělil s mladšími bratry. Zemřel při inspekci trati z Bohumína do Osvětimi.

Průmyslník, podnikatel a zakladatel firmy bratři Kleinové, ve které byl klíčovou osobností

Jan Schebek (1813–1889)

Vystudoval reálku v Plzni a pražskou polytechniku. Zprvu byl ředitelem cukrovaru v Zájezdě, po návratu do Prahy vstoupil do služeb bratří Kleinů. Při stavbě České západní dráhy vytvořil stavební firmu s A. Lannou. Stal se společníkem firmy, podílel se na výstavbě České severní dráhy, Dráhy císaře Františka Josefa, Plzeňsko-březenské a Ústecko-teplické dráhy. Vlastnil několik velkostatků a nemovitostí v Praze, např. Schebkův palác v ulici Politických vězňů na Novém Městě Pražském. Žil s rodinou na zámku v Tvoršovicích, pohřben byl ve společné hrobce s rodinou Lanna na Olšanských hřbitovech v Praze.

Železniční stavitel, podnikatel a společník firmy Lanna a Schebek

Moritz Gröbe (1828–1891)

Byl zaměstnancem firmy A. Lanny už v době jejího působení v Českých Budějovicích. Po přesídlení firmy do Prahy se nejprve stal prokuristou a v roce 1869 společníkem A. Lanny mladšího, následně i společníkem firmy A. Lanna a J. Schebek. Působením ve firmě získal Gröbe velký majetek, díky kterému mohl uskutečnit velkolepý záměr výstavby neorenesanční vily na Královských Vinohradech u Prahy. V roce 1881 po mrtvici ochrnul a zůstal upoután na pojízdné křeslo.

Podnikatel, stavebník, společník firmy Lanna a budovatel "Grébovky"

František Josef Klavík (1798–1878)

Podnikatel, v letech 1850–1865 starosta Českých Budějovic. Podílel se s A. Lannou na vzniku Obchodní a živnostenské komory 1850 a českobudějovické Městské spořitelny v roce 1854. Mezi léty 1861–1867 působil jako poslanec Českého zemského sněmu. Po odchodu z politického života ho postihl hospodářský úpadek, za nímž stály nadměrné investice do velkostatku Kamenná Lhota, železáren v Adolfově i neproduktivní výdaje spojené s veřejnou činností.

Národnostně nevyhraněný politik českého původu a bývalý starosta Český Budějovic

Hynek (Ignatz) Zátka (1808–1886)

Český podnikatel a politik z vlivného českobudějovického rodu Zátků. Byl nejdříve zaměstnán jako kancelista budějovického důchodního úřadu. Od roku 1840 podnikal se sádrou a solí, s moukou a moučnými výrobky. Od roku 1861 zasedal v obecním zastupitelstvu a městské radě, byl považován za předáka české strany. Od roku 1861 působil jako poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady za staročeskou stranu. V srpnu 1868 se stal signatářem státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a vytrvale hájila české státní právo.

Česko Budějovický podnikatel, politik a otec Augusta Zátky

Carl Hardmuth (1804–1881)

Po vystudování vídeňské polytechniky stal rakousko-českým podnikatelem. Po svém otci Josephovi (1758-1816) zdědil s bratrem vídeňskou továrnu na tužky, založenou 1790. Od roku 1828 podnik řídil sám. Vzhledem k blízkosti zdrojů surovin a dopravnímu spojení přenesl 1848 výrobu do nové českobudějovické továrny na tužky a kameninu firmy Koh-i-noor Hardtmuth. V témže roce zde získal domovské právo. V 60. letech 19. století byl předsedou obchodní a živnostenské komory a poslancem Českého zemského sněmu za ústavověrnou stranu.

Vídeňský podnikatel, který přivedl firmu Hardmuth do Českých Budějovic

František hrabě Thun-Hohenstein (1809–1870)

Byl nadšeným podporovatelem umění. Stal se spoluzakladatelem Krasoumné jednoty a prezidentem Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách, propagátorem myšlenky založení Jednoty pro dostavbu pražské katedrály svatého Víta. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen jako poslanec do Českého zemského sněmu.

Rakouský a český šlechtic, politik, podporovatel umění

Jan Adolf II. Schwarzenberg (1799–1888)

Byl příslušníkem hlubocké primogenitury a 12. vévodou krumlovským. Významně se zasloužil o modernizaci hospodářství a průmyslu v jižních Čechách. Na schwarzenberském dominiu zavedl v 50. letech 19. století revoluční reformy v lesnictví, zemědělství a rybníkářství. Byl obdivovatelem anglické kultury. V duchu anglikánské gotiky přestavěl také hlubocký zámek. Byl zakladatelem a spoluvlastníkem Společnosti dráhy císaře Františka Josefa I. z Vídně přes České Budějovice do Plzně a Chebu a z Gmündu přes Třeboň a Tábor do Prahy, kterou vystavěla firma V. Lanna a J. Schebek. S rodinou A. Lanny jej pojilo i osobní přátelství.

Šlechtic, podnikatel, vizionář a výrazný inovátor Schwarzenberského panství

Hermann Dietrich Lindheim (1790–1860)

Rakouský podnikatel pocházející ze Slezska. Byl obchodníkem a velkoprůmyslníkem, podnikal v textilním a chemickém průmyslu, hornictví a železničním stavitelství. Jeho podnikatelské aktivity zasahovaly do Slezska (Ostravsko), Čech (Kladensko) a do Vídně. Byl zakládajícím členem konsorcia pro stavbu České západní dráhy. Koncese na stavbu dráhy z Prahy do Plzně a k bavorské hranici získalo 8. září 1859 konsorcium bratří Kleinů, V. Lanny, H. D. Lindheima, F. Richtera a Pražské železářské společnosti.

Německý obchodník, podnikatel, velkoprůmyslník a průkopník v mnoha odvětvích

Kalendárium dějin

1829

Quianiendi dolor ep ediscilita volorro moloris dendisquat dolum esed qui conemod mi, ...

sequi am a porrume ni debit plat magnihillat mo bea ides as et labor re sitis dolorem exero con coris delit minum abo. Ut mo cullaut adit dolores asim et aut harumqui quis re doluptatio. Et iderum, alistor estionse aut aliquos rem ex etsequi am a porrume

Epochy a generace

Příběh budějovického rodu

>> číst více

Encyklopedie České Budějovice

>> odkaz na encyklopedii

Liminigraf

 hodiny, které hlídají vodu

Vltava, Praha - Chuchle
25. 06. 2024  22:50
Stav:     57 cm
Průtok:  63.7 m³/s
Teplota: 17.6 °C

Liminigraf

 hodiny, které hlídají vodu

Vltava, Praha - Chuchle
25. 06. 2024  22:50
Stav:     57 cm
Průtok:  63.7 m³/s
Teplota: 17.6 °C
nahoru